Když se řekne energeticky náročné odvětví, tak si většinou lidé představí hutě, slévárny či sklárny. Málokoho napadne IT. S nástupem umělé inteligence a potřeby většího výpočetního výkonu se ale právě tento sektor dostává do popředí. „Je reálné, že firmy jako Google, Microsoft, Amazon budou mít vlastní jaderné elektrárny,“ říká Ondřej Vlček prezident antivirové společnosti Gen Digital (dříve Avast). S Vlčkem jsme si mimo jiné povídali o hrozbách souvisejících s umělou inteligencí či o filantropii. V roce 2021 se svojí ženou založili Nadaci rodiny Vlčkových, do níž vložili 1,5 miliardy korun na pomoc rodinám zasaženým závažným onemocněním dětí.

Jak se po všeobecném rozšíření umělé inteligence změnily kyberútoky?

U chatbotů, jako je ChatGPT, došlo k největšímu zneužití v oblasti, kterou nazýváme sociální inženýrství. Klasickým příkladem je phishing, který má skrze e‑mailovou zprávu člověka zmást a přesvědčit. Všichni si určitě pamatují nesmyslné řetězové maily z 90. let od „nigerijského prince“, které byly psány lámanou češtinou. To příliš nefungovalo. V posledních 10 letech se to změnilo. Vůbec největší zlom přišel právě v posledním roce kvůli umělé inteligenci, kdy důvěryhodnost zpráv šla obrovsky nahoru.

Co ještě změnila?

Dnes stačí tři vteřiny záznamu vašeho hlasu pro vytvoření relativně slušného syntetického klonu, který je pak schopný přečíst jakýkoliv text. U videí je situace složitější. K vytvoření je třeba více fotek, úhlů či v minulosti natočených záběrů. U exponovaných osob – politiků či slavných osobností – je ale materiálu dost. V posledních měsících byl český internet plný podvodných investičních scamů s tvářemi lidí, jako je Andrej Babiš, moderátor Jakub Železný, Martin Veselovský, Kazma či zakladatel Avastu Pavel Baudiš, kdy jejich klony přesvědčovaly širokou veřejnost k investicím do nesmyslných produktů.

Jak se zvýšil počet útoků po zpřístupnění umělé inteligence široké veřejnosti?

V Česku to byl za loňský rok nárůst o 40 procent oproti předchozímu roku. Globálně to bylo za stejnou dobu o 49 procent.

Útočníci jsou zpravidla napřed před těmi, kdo data chrání. Zvětšila se tato mezera po nástupu umělé inteligence, nebo se naopak zmenšila?

Přesně to změřit nelze. Růst počtu útoků může znamenat, že se na tom podílí více lidí. Celosvětově je do kyberzločinu podle dat FBI namočených 10 milionů lidí. Paradoxní je, že část z nich si to neuvědomuje. Pracují pro nějaké počítačové firmy, většinou vzdáleně z domova, dělají na nějakých programových modulech či kusech kódu a nevědí, co ten výsledný produkt bude dělat. Nebo například spravují nějaké databáze, servery či cloudové služby, přes které se ovládají malwarem nakažené počítače a oni to vůbec nevědí.

Celosvětově je do kyberzločinu namočených 10 mi­lionů lidí. Paradoxní je, že část z nich si to ani neuvědomuje.

Využíváte umělou inteligenci pro odhalování útoků?

Určitě. Dlouhodobě využíváme analytickou AI, tedy strojové učení, která hledá anomálie. Víme, jak vypadá standardní chování nějakého zařízení či softwaru, a v tom hledáme odchylky. Tu používáme možná i deset let, protože nám pomáhá prohledat obří množství dat.

A generativní umělou inteligenci, která je schopna tvořit obsah a jež přišla teprve nedávno?

Ano, zejména jako pomůcku pro programátory. Nebavíme se tu jen o ChatGPT, hlavně využíváme GitHub Copilot od Microsoftu. To je nástroj, který lze využít například pro méně zábavné programování třeba generické části kódu.

Vy sám ji využíváte? Například pro psaní mailů?

Ne, na tohle vůbec. Rád si pořád procvičuji mysl. Teď jsem ale například s ChatGPT konzultoval plán na léto a itinerář cesty, například kolik času strávit v Ósace či Hirošimě.

Chystá Gen nějakou vlastní umělou inteligenci? Co by měla dělat?

Máme patentované něco, co má název HMIL. Když chcete hledat nějaké anomálie, tak musíte mít poměrně podrobné znalosti, jak to prostředí, v němž hledáte, funguje a jakou má strukturu. HMIL umožňuje hledat anomálie bez tak podrobné znalosti. Základní model se používá pro hledání virů a malwaru. Zároveň jsme ho nasadili do aplikace, která hledá anomálie na bankovních přenosech. Mohli jsme ji použít přímo bez toho, abychom ji museli učit, jak vypadá bankovní transakce, a dokáže sama rozpoznat, když se stane něco nestandardního, například když namísto pravidelných 10 dolarů za Netflix vám odejde platba 15 dolarů.

Ve chvíli, kdy lze syntetizovat jakýkoliv obsah, bude se na internetu objevovat neuvěřitelné množství nesmyslů.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo



Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.